The role of French private military companies in the security privatization sector: specific features of the French approach and a comparison with Anglo-Saxon private military companies/

The role of French private military companies in the security privatization sector: specific features of the French approach and a comparison with Anglo-Saxon private military companies/ Role francouzskych soukromych vojenskych spolecnosti v sektoru privatizace bezpecnosti: specificke znaky francouzskeho pristupu a srovnani s anglosaskymi soukromymi vojenskymi spolecnostmi

 

Abstract:

The realm of privatization of security and the consequent existence of private military companies is an important constitutive element of security with regard to international relations. This phenomenon is most strongly developed in the Anglo-Saxon world. However, in the case of the French Republic, we can observe significant developmental and functional disparities.

This paper examines externalization processes in the context of the French approach to the legitimacy, legality and territoriality of the privatization of security functions of the state and explains the different causes of their development. It discusses the main aspects of externalization, defines the typical activities of French private military companies, describes their strengths and weaknesses and outlines the problems and possible solutions that lie before the French, which cannot be ignored in the future.

Finally, this paper describes the most important French private military companies and their characteristics.

Keywords

France; security functions of the state, privatization of security; externalization; French private military companies.

Oblast privatizace bezpecnosti a z ni plynouci existence soukromych vojenskych spolecnosti je vyznamnym konstitutivnim prvkem bezpecnosti podilejicim se na charakteru soucasnych mezinarodnich vztahu. V pripade Francouzske republiky pozorujeme, na rozdil od anglosaskeho sveta, kde je tento fenomen rozvinut nejsilneji, radu odlisnosti, a to v podobe vyvojovych, tak i funkcnich disparit.

Stat nahlizi na externalizacni procesy v kontextu francouzskeho chapani a pristupu k legitimite, legalite a teritorialite privatizace bezpecnostnich funkci statu a objasnuje priciny jejich odlisneho vyvoje. Priblizuje hlavni oblasti externalizace, definuje typicke aktivity francouzskych soukromych vojenskych spolecnosti, zminuje se o jejich silnych a slabych strankach a nastinuje problemy a jejich mozna reseni, ktere pred Francouzi lezi a jez nebude mozne do budoucna ignorovat.

Stat’se v zaveru venuje nejvyznamnejsim francouzskym soukromym vojenskym spolecnostem a prinasi jejich nejdulezitejsi charakteristiky.

Klicova slova

Francie; bezpecnostni funkce statu; privatizace bezpecnosti; externalizace; francouzske soukrome vojenske spolecnosti.

Full Text:

UVOD

Privatizace bezpecnosti a s ni spojena existence soukromych vojenskych spolecnosti (SVS; Societe militaire privee–SMP, fr.) je dnes velmi diskutovanym tematem, jemuz se venuje siroky okruh badatelu. Az donedavna nebyla v cestine publikovana zadna prace, ktera by tuto problematiku prehledne shrnovala. Toto pomyslne mlceni bylo prolomeno vydanim monografie Soukrome vojenske spolecnosti z pera Oldricha Burese a Venduly Nedvedicke, tedy autoru, kteri se teto oblasti dlouhodobe a systematicky venuji a ve sve praci tak ucelenym zpusobem predstavili i ceskemu ctenari problematiku SVS.

Tato stat si neklade za cil evaluovat a analyzovat text autorske dvojice Bures, Nedvedicka ani prinest rozsirujici historicko-empirickou sondaz do vyvoje fenomenu zoldnerstvi a SVS. Chce pouze poukazat na fakt, ze problematika, v publikaci demonstrovana prednostne na koncepcich a prikladech z anglofonnich zemi (USA, Velka Britanie, JAR), vykazuje i jine podoby, specifika a interpretace. Za obzvlaste vyznamnou povazuje autor oblast francouzskych SVS (FSVS), jelikoz ta doklada zasadni diference a disponuje vlastnimi specifiky ve srovnani se SVS v anglofonnim svete. A prave jim se tato stat bude venovat.

Problematika SVS se i ve Francii obecne tesi nemale pozornosti odborneho a akademickeho vyzkumu. (1) Francouzsti badatele spatruji predpoklady pro rozvijejici se etablovani SVS v prevladajici spolecenske atmosfere postheroicke spolecnosti s kulturou debellicizace (2) a ve stale vetsi poptavce spolecnosti po ji konvenujicim konceptu zero death war. (3) Svuj vliv sehrava take pocetni omezovani ozbrojenych sil statu ve vazbe na (po skonceni studene valky) nove se ustanovujici svetovy rad, nesrovnatelne vyssi flexibilita SVS ve srovnani s pravidelnymi jednotkami, absence parlamentni kontroly v oblasti obrany a rovnez tak kraceni rozpoctovych vydaju na obranu. (4) V dusledcich techto faktu pak dochazi k privatizaci bezpecnosti, coz v zasade znamena opusteni principu legalniho uzivani sily pouze statnim akterem, ponevadz bezpecnost jiz vice nelze nazirat jako vylucnou regalni prerogativu statu, ale jako pole, ktere je roztristene pritomnosti (novych) nestatnich akteru. (5)

PRICINY DISPARIT FRANCOUZSKYCH SOUKROMYCH VOJENSKYCH SPOLECNOSTI

V teoreticke rovine francouzsti badatele (6) rozlisuji soukrome spolecnosti dle jejich pusobnosti na oblast logistiky (Societes Privees de Logistique), hlidkovani (Societes Privees de Gardiennage), soukrome vojenske (Societes Militaires Privees) a bezpecnostni spolecnosti (Societes Privees de Securite), (7) pricemz s koncem studene valky lze pri vzniku FSVS vysledovat tri typologicke proudy: (8)

* podniky rizene byvalymi vojaky; (9)

* male spolecnosti spojene s extremisty; (10)

* tradicionaliste: bezpecnost, strazeni. (11)

Stat je vsak treba zacit poukazanim na dulezite skutecnosti. Jednak je nutne si uvedomit, ze SVS, tak jsou chapany a prakticky se demonstruji ve sve anglosaske verzi, tedy jako pouzitelne bojove-operacni skupiny, ve Francii uz od dob Boba Denarda nenajdeme, (12) a jednak fakt, ze totiz rozdily mezi anglosaskymi a francouzskymi SVS nespocivaji jen a pouze v oblasti potencialu spocivajicim v nezmerne odlisnych kapacitach pocetniho, (13) operacniho, (14) financniho (15) i externalizacniho (16) charakteru, ale predevsim v dimenzi mentalni, ktera ma prave na svedomi hlavni pricinu systemovych odlisnosti.

Jde zaprve o pohled na legitimitu a opravnenost vyuzivani SVS, kterezto jsou ve Francii vnimany ponekud odlisne, a to jak vladnimi elitami samotnymi, tak francouzskou spolecnosti jako takovou. Role statu je povazovana za obzvlaste nenahraditelnou a nedelegovatelnou v tzv. regalnich zalezitostech, kam spada mj. vnitrni a vnejsi bezpecnost. Takto pojimana uloha statu je trvale soucasti francouzske narodni identity (17) a lze ji vyjadrit terminem patrimoine. (18) Z toho plyne, ze FSVS jsou tak do znacne miry limitovany subjektivnimi faktory, v souladu s nimiz se maji pohybovat v zadoucim hodnotovem koridoru, cimz je jejich potencial zaberu v porovnani s anglosaskymi SVS naprosto umenseny. Francouzsky stat se tak ocita v dichotomicke situaci. Na jedne strane az rigidne lpi na svem vylucnem monopolu v pouziti nasili a neni prilis ochoten prenechavat cast bezpecnostnich aktivit nestatnim akterum, na strane druhe nemuze nadale ignorovat tento typ nestatniho aktera (v konotacich transformace mezinarodniho radu v rad globalni a se vsemi respektivnimi konsekvencemi teto systemove zmeny), nezbytnost ekonomicky racionalizovat financovani a provoz francouzske armady a rovnez tak (nevyrcenou) snahu o vylepseni postaveni FSVS vuci anglosaskym SVS. Proti sobe tak stoji narodni hrdost a pragmaticka nutnost.

Druhy aspekt se vztahuje k oblasti pusobeni FSVS. Tou je dominantne africky kontinent, byt nasazeni v zajmove oblasti Frangafrique (19) neni vylucne. (20) Teritorialni vazba na Afriku ma historicko-politicke koreny, obchodne-ekonomicke, ale i ciste pragmaticke duvody. Zacatek pusobeni FSVS muzeme zasadit do 60. let minuleho stoleti a nahlizet na nej ve spojeni s dekolonizaci a vznikem novych suverennich statu (historicka konotace) a s prosazovanim, z pocatku casto i silovym, zajmu byvale metropole (politicke zajmy). Podstatny impulz dalsimu rozvoji aktivit FSVS na africkem kontinentu prinesla 90. leta 20. stoleti v souvislosti s pronikanim TNC (ekonomicke stimuly), (21) coz FSVS prineslo (vedle INGOs) novy druh zakazniku (obchodni motivace). Zaroven je toto teritorialni ohraniceni dano limitou moznosti pusobeni SVS ve svete, kde Afrika predstavuje nejvetsi prilezitost k jejich nasazeni. (22)

Treti odlisnost spociva v pravne-legislativni oblasti. Anglosasky svet sve SVS bud vubec nereguluje (Velka Britanie), nebo nesmeji pusobit na vlastnim uzemi, ale v zahranici ano (USA). Situace ve Francii je takova, ze pusobeni FSVS je (ne)legalni implicitne, a to proto, ze jedine, co francouzske pravo definuje, je termin zoldnerstvi. Sice ani do roku 2003 nebyl termin zoldnerstvi vymezen (Francie nepristoupila z obavy o postaveni sve Cizinecke legie k mezinarodni umluve OSN proti naboru, uzivani, financovani a vycviku zoldneru, je vsak signatarem zenevskych konvenci), (23) avsak pocinaje timto datem je participace francouzskych obcanu v cizich ozbrojenych konfliktech (a to vcetne zpravodajskeho pruzkumu) a podnikatelska aktivita francouzskych pravnich subjektu majici za cil organizovani osob za takovymto ucelem trestnym cinem. (24) De iure tak ve Francii SVS neexistuji. “Nic nedovoluje jasne definovat jejich statut, jejich legitimitu, jejich oblast pusobeni a pravni postaveni.” (25) Kategorie SVS tak neni francouzskou legislativou definovana, takze oficialne FSVS nemuze existovat (26) (jedna se pouze o oznaceni terminologii discipliny mezinarodni vztahy), (27) z pravniho pohledu se tak jedna o bezpecnostni spolecnosti vznikle a existujici v souladu s beznymi francouzskymi (obchodnimi) zakony. (28) Jelikoz uvedena trestni uprava ma vsak za cil pouze eliminovat zoldnerstvi, ustanoveni de facto SVS neni zakonem zakazano, a proto neni mozne jejimu vzniku jako pravniho subjektu zabranit. FSVS pak v zasade funguji na mezerach v interpretaci terminu (s opatrnosti, aby nemohly byt obvineny ze zoldnerstvi), ktere sice dany zakon taxativne uvadi (konflikt, boj v ozbrojenem konfliktu, teritorialni integrita, ale take osobni vyhody, vyznamna odmena apod.), ale nedefinuje. Lze rici, ze FSVS jsou tak oproti anglosaskym po strance legislativne-pravni vymezeny negativne. Muzeme opravnene vyvozovat, ze tato dvojznacne interpretovatelna situace s absenci jasne danych podminek vzniku FSVS, rozsahu jejich aktivit a i opozdene a vahave provadena externalizace za strany francouzskeho statu ma ve svych dusledcich na svedomi zakladni priciny zaostavani FSVS za anglosaskou konkurenci a je obecne povazovana za zasadni prekazku jejich rozvoje. (29)

EXTERNALIZACE BEZPECNOSTNE-VOJENSKYCH FUNKCI FRANCOUZSKEHO STATU

Zakladni otazkou v debate o dalsim smerovani FSVS je tedy uz vyse zminena externalizace regalnich funkci statu, to znamena, kam az daleko je ochotna francouzska vlada FSVS do sveho hajemstvi vpustit. Externalizace je ve Francii chapana jako “smlouva zakladajici vice ci mene uzke partnerstvi, na jehoz zaklade organ obrany se rozhodne sverit nebo prevest zavazek, ktery dosud zajistoval sam na externi strukturu.” (30) Problem, ktery ministerstvu obrany externalizaci ztezuje, resp. limituje jeji rozsah, je dualita dvou pravnich terminu, service public (verejna sluzba) a marche public (verejny trh). Externalizace, tak jak je definovana vyse, spada do kategorie verejna sluzba, avsak ta je vymezena mj. take tak, ze odmena za vykon je podstatne svazana s dosazenymi vysledky. (31) Jelikoz vsak napr. u bojoveho nasazeni je vysledek (a naklady na jeho uspokojive dosazeni) predem nepredikovatelny, je potom i hypoteticky kontrakt v teto oblasti pro FSVS obchodne nejisty, a v dusledku tedy i prakticky vylouceny. Z toho duvodu tedy take vysvetluje dosavadni zapojeni FSVS pouze do aktivit (viz nize), ktere spadaji do kategorie verejny trh, vlastne tedy do relace public-prive (z anglofonniho prostredi zname pod zkratkou PPP), a naopak absentujici externalizaci regalnich silovych pravomoci statu.

Za pocatek externalizace ve Francii je mozne oznacit az toto tisicileti a za hlavni duvod “tlak doby,” tedy objektivni skutecnosti, pred kterymi francouzsky stat stoji (profesionalizace armady dana ukoncenim branne povinnosti, nove metody rizeni a spravy statu a armady, rozpoctove limity, technologicka dynamika). (32) Ministerstvo obrany provadi externalizaci pouze na zaklade dvou kriterii–uspory prostredku a eliminace “nearmadnich” cinnosti. Tim je prakticky vymezen druh sluzeb nakupovanych armadou–jde o sluzby pomocne, nebo naopak vysoce specializovane. (33) Jedna se, pocinaje rokem 2001, o zajistovani zasobovani potravinami, udrzbu zarizeni a informatiky, prepravu personalu. Mezi specificke sluzby lze zaradit udrzbu leteckych zarizeni a vyuku pilotu vrtulniku. (34) Dalsim takovym pripadem je externalizace v oblasti vycviku a obsluhy zbranovych systemu provadenych v armadach, ktere si zakoupily a pouzivaji francouzskou zbranovou techniku. (36) Jiny typ vyuziti ze strany statu (tedy zvlaste strategicko-operacni a bojovy) FSVS je prozatim vylouceny. (36) Zaroven ale plati, ze FSVS jsou jiz od dob dekolonizace casto (pochopitelne bez velke publicity) vyuzivany francouzskou vladou, resp. lepe receno francouzskymi tajnymi sluzbami, (37) coz je vsak z verejne dostupnych dat tezko dolozitelne. Jedno z poslednich angazma FSVS v tusene spojitosti s francouzskymi oficialnimi misty bylo zaznamenano v Libyi. Na zmapovani teto epizody se autor spolupodilel v odborne studii. (38)

CHARAKTERISTIKA: TYPOLOGIE, FUNKCE A OBLAST PUSOBENI FRANCOUZSKYCH SOUKROMYCH VOJENSKYCH SPOLECNOSTI A JEJICH BUDOUCNOST

Jak tedy muzeme definovat typickou FSVS, cim se zabyva, co ji odlisuje od jeji anglosaske sestry? Zkusme odpovedet. Kazdopadne se netesi explicitni podpore sve vlady (na rozdil treba od situace v USA), bez ktere je uspesne globalni angazma SVS (projekci statniho vlivu) nemozne. (39) Rozhodne za francouzske specifikum lze dale povazovat mensi velikost FSVS, jejich specializaci na profilove aktivity (viz nize) a take omezene teritorium operacni pusobnosti. (40) Ackoli nemaji FSVS az tak moc na ruzich ustlano, najdeme take jejich silne stranky, diky nimz FSVS dokazou ve specifickych oblastech predcit i sve anglosaske konkurenty. Jedna se o schopnosti a dovednosti v oblasti strazeni a hospodarske spionaze vcetne ekonomicke destabilizace, (41) odminovani, bezpecnostniho poradenstvi. Vyhledavana je rovnez reputace a dovednost byvalych vojaku, (42) a to obzvlaste i ze strany anglosaskych SVS. (43) Kjejich kladum muzeme take zaradit dovednosti v oblasti logisticke podpory, vycviku a vzdelavani, prip. postkonfliktni aktivity. (44) Je tedy zretelne, ze prednosti FSVS spocivaji v cinnostech mimo strategicko-operacni nasazeni, ze s hlavnim poslanim anglosaskych SVS se FSVS ve svych aktivitach (zatim) neprekryvaji (45) a nakonec ze teziste jejich silneho postaveni lezi vskutku mimo regalni oblasti statu.

Typicke angazma FSVS muzeme tudiz obecne definovat jako aktivity v techto oblastech bezpecnosti: (46)

* bezpecnost osob a majetku, osobni ochrana; (47)

* ekonomicke poradenstvi/spionaz; (48)

* rizeni rizika; (49)

* vycvik a poradenstvi (vyuka strelby, vycvik specialnich jednotek, techniky zasahu); (50)

* humanitarni odminovani. (51)

Tento taxativni a shrnujici vycet bude uzitecne i empiricky demonstrovat na konkretnich prikladech oblasti zajmu alespon ctyr nejvyznamnejsich FSVS.

Zvlastni postaveni zaujima spolecnost Defense Conseil International (DCI). Jde o nejdele fungujici FSVS, zalozenou v roce 1972 za ucelem “usnadnit transfer znalosti francouzske armady do zemi nakupujicich francouzske obranne vybaveni.” (52) Tomu odpovida i nezvykla vlastnicka struktura, kdy francouzsky stat vlastni ve spolecnosti podil ve vysi 49,9 procent. Je tvorena ctyrmi odnozemi, ktere se kazda zameruji na urcitou oblast: CoFRAS–pozemni slozky a cetnictvo, NAFCo–namorni slozky, AIRCo–vzdusne slozky a DESCo–vedeni programu zbrojnich akvizic. Personal, prevazne se skladajici ze zalozniku a aktivnich vojaku ze specialniho utvaru, ma za ukol poskytovat skoleni, poradenstvi a asistenci. (53) Spolecnost ma stovky zamestnancu a jeji rocni (celosvetovy) (54) obchodni obrat dosahuje 150 mil. eur. (55)

Dalsi vyznamnou spolecnosti je GEOS. Byla zalozena v roce 1997, zamestnava 200 osob a jeji rocni obchodni obrat dosahuje 26 mil. eur. Poskytuje sve sluzby vylucne civilnim subjektum–podnikum zainteresovanym v rizikovych regionech, a to v oblasti analyzy informaci, poradenstvi, ochrany osob a zvladani krizovych situaci. (56)

Dulezitou spolecnosti je take Earthwind Holding Corporation (EHC). Byla zalozena v roce 1999 rovnez byvalymi vojaky. Pocet jejich zamestnancu je variabilni; disponuje kontakty na stovky osob, ktere muze vyuzit bud sama, nebo zprostredkovat jejich nasazeni pro jine (anglosaske) SVS. (57) Zvlastnosti je, ze tato spolecnost je (jako jedina frankofonni) zaregistrovana take v USA. To take vysvetluje vazbu na americke SVS, kterym EHC poskytovala servis v Iraku a Afghanistanu. (58) Jeji aktivity se dotykaji techto oblasti: ochrana osob, konvoju a lokalit, urgentni evakuace, vycvik a poradenstvi (zvlaste v oblasti letectvi), nabor a zprostredkovani kontraktoru. (59)

Velkou ctverici uzavira spolecnost Secopex, ktera byla zalozena vyslouzilymi vojaky v roce 2003 a jez ma nejblize k anglosaskemu modelu fungovani, (60) s rocnim obchodnim obratem oscilujicim mezi rady desitek a stovek milionu eur.60 Pocet zamestnancu neni uplne zrejmy. Spolecnost se spolu se svoji dcerou Consulting and Special Assistance (C.S.A. International) (62) verejne deklaruje jako soukroma vojenska spolecnost a ma ambici se koncentrovat vylucne na operacni nasazeni v konfliktnich destinacich, dominantne v Africe. (63)

Jake duvody je mozno oznacit za priciny zaostavani za anglosaskymi SVS? Jak bylo vyse uvedeno, hlavni pricina tkvi v oblasti pravne-legislativni. Lze doplnit jeste dalsi sestici: (64)

* historicka podrizenost a zavislost FSVS na institucich–vojenskych, tajnych sluzbach a na politicko-ekonomickych uskupenich (s vazbami na Frangafrique);

* absence vudci osoby sektoru SVS, ktera by mohla udat smer formovani spolecnosti, vcetne vedeni financne-politickeho lobbingu;

* neexistence jasne politiky delegace vojenskych sluzeb na FSVS s durazem na nezajem o podporu (logistickou, zenijni, v oblasti udrzby) francouzskych sil behem vnejsich operaci;

* nesrovnatelne vyssi obchodni profesionalita, agresivnost a lepsi organizovanost anglosaskych SVS;

* s amaterismem hranicici neschopnost strukturace FSVS do podnikatelskeho ramce, nedostatek prostredku, kompetenci, organizace a potize s naborem pracovniku;

* nedostacena znalost anglickeho jazyka na strane personalu FSVS.

Vzhledem ke globalnimu rozmachu nasazovani a vyuzivani sluzeb SVS ze strany vlad, IGO, INGO a TNC se i ve Francii rozviruje debata, ktera se dotyka i oblasti pusobeni FSVS doposavad tabuizovanych, avsak v konotacich soucasnosti nadale jiz nepomijitelnych. I kdyz francouzske badatelske prostredi zatim neni v tomto prilis optimisticke, tvrdi, ze otazka operaci FSVS majicich potencial ci primo za cil naruseni statni suverenity zustava mimo diskurz, (65) nektere impulsy z debaty vychazejici mohou naznacovat pravy opak. A o to vice, ze tyto podnety vychazeji primo z armadniho prostredi. “Fenomen existoval, ale dlouho byl ignorovan; potom jsme si ho uvedomili a stal se tolerovanym, kdyz nic lepsiho; nyni si ho zaciname pripoustet; zitra bude pravdepodobne uznany'” (66) Francouzska generalita si tedy uvedomuje (mozna ze prekvapive vice nez politicke vedeni zeme), ze “francouzska armada bude muset, aby si uchovala svoji operacni kapacitu, privatizovat jisty pocet obrannych funkci. Tato privatizace dovoli ulehcit francouzskym armadnim silam v urcitych misich, udrzovat nebo rozvijet francouzskou pritomnost v ‘sekundarnich pusobistich’ a za vyuziti byvalych vojaku a policistu garantovat kontinuitu a koherenci v kvalite poskytovanych sluzeb” (ze strany armady statu–pozn. aut.). (67)

Pro francouzske zakonodarstvi a vladu to znamena, ze bude muset do budoucna definovat subjekt SVS a stanovit mez jeho zapojeni do prime ucasti v bojovych akcich a dale specifikovat jejich postaveni v nize uvedenych domenach: (68)

* oblast externalizacnich aktivit (definovat a precizovat ramce uplatneni a zodpovednosti FSVS a uvest je do souladu s platnou legislativou);

* oblast legislativne-pravni (vymezit vztah mezi armadou a FSVS, stanovit podminky jejich ozbrojeneho nasazeni, certifikace a kvalifikace, definovat jejich postaveni k danovemu a pracovnimu zakonodarstvi, nastavit kontrolni mechanismy externalizace);

* oblast vnitrni samoregulace FSVS (eticka kriteria, mravni kodex, kontrola obcanskou spolecnosti);

* oblast zahranicnich aktivit (validovat uzavirane kontrakty s nestatnimi subjekty, autorizovat obsah poskytovanych sluzeb, registrovat personal).

Jakakoli budouci necinnost v teto oblasti by prinejmensim znamenala dalsi zaostavani a “rozvirani nuzek” mezi francouzskymi a anglosaskymi SVS. Jakkoliv francouzsky stat jen omezene projevuje ochotu vpoustet soukrome aktery do strategicko-operacni dimenze sektoru bezpecnosti, muze tak vbrzku ucinit. Duvodem se muze stat zajem, aby nedochazelo:

* k prenechani volneho pole anglosaske aktivite, (69) kdy FSVS funguji jen jako pomocna sila anglosaskych SVS; (70)

* k nedostatku v oblasti lidskych zdroju; (71)

* v pripade privatizace mirovych operaci ze strany OSN k situacim, ze Francie bude ztracet sve velmocenske a vysadni geopoliticke postaveni. (72)

ZAVER

Pred FSVS tedy lezi velka vyzva. Presvedci-li vladu i verejnost, ze neusiluji pouze o ekonomicky profit za kazdou cenu, tedy ze jsou schopny respektovat a naplnovat partnerstvi v dimenzi moralni a profesni, (73) jinak receno, podari-li se jim ziskat kredibilitu (fidelisation), jejich existence se stane obecne akceptovanou a nejenze ziskaji vyhodnejsi postaveni ve smyslu ciste ekonomickem, ale budou se moci spolupodilet (ve spolupraci s francouzskymi ozbrojenymi silami) na rozsirovani francouzskeho vlivu ve svete. (74) V dusledku to tedy lze vyjadrit i tak, ze francouzsky stat, vymenou za loajalni prosazovani jeho zajmu, by byl ochoten prenechat FSVS dil sve politicke moci.

Jaka vede k dosazeni takoveho stavu cesta? Dulezitym slovem se zde jevi pojem systematicnost. (75) K urcite mire externalizace uz dochazi, jak bylo predstaveno vyse. Je vsak treba zahajit systematickou externalizaci v oblasti dodavek a podpory (jinak receno nebojovych, avsak i s bezpecnosti spojenych aktivit, napr. strazni cinnost), aby se naopak armada mohla kompletne koncentrovat jen na bojovou cinnost a aktivity s ni bezprostredne spjate. (76)

Prulom francouzskeho statu v postoji k SVS by mohl zaroven predstavovat i urcity kolateralni efekt a impuls pro ostatni evropske staty, zvlaste clenske staty EU a Unii jako takovou. Tematika SVS, ktera s vyjimkou Velke Britanie neni v Evrope vnimana jako prilis nosna, by mohla pomoci alespon castecne (v politicke, ale zrejme i ekonomicke/financni rovine) odblokovat soucasnou situaci (77) ve Spolecne bezpecnostni a obranne politice, ktera se propada a zabreda do stale hlubsi krize nefunkcnosti. Posledni a zcela aktualni pripad severniho Mali / Azawadu ukazal naprostou neschopnost najit spolecny evropsky postoj i v pripade podpory mise schvalene RB OSN (pritom ta, reprezentujici cely svet, se usnesla jednomyslne–sic!). Ve vysledku jsme tak byli svedky zpocatku unilateralniho ozbrojeneho zasahu francouzske vlady (v ramci mise OSN MISMA/AFISMA–pozdeji se zapojily jednotky Cadu a nekterych statu organizace CEDEAO/ECOWAS). Postupne se nektere clenske staty EU pridaly s logistickou podporou, ta vsak byla sjednavana vylucne na mezivladni urovni (mimo struktury EU). Az pozdeji odsouhlasena spolecna (nebojova) mise EUTM k vycviku malijske armady je jen zalostnym vysledkem spolecneho evropskeho snazeni.

S vedomim nescetnych komplikaci, ktere by nastaly v pravnich radech jednotlivych clenskych zemi pri jejich uvadeni do souladu s komunitarnimi normami, by ale (i omezena) externalizace a (treba jen cilene) nasazeni SVS (mozna inspirace napr. v trendu externalizace [ochrany] misi OSN) mohly zazity odmitavy postoj clenskych statu k spolecnemu postupu v bezpecnostni politice prekonat. Pokud totiz Francie vytvori dostatecne atraktivni pravni a politicky precedens ve vztahu k SVS, ktery se zaroven ukaze jako zivotaschopny (tj. funkcni a akceptovatelny pro obe strany, tj. stat a SVS), mohl by se takovy model koexistence stat predobrazem pro organizaci smluvniho vztahu mezi SVS a EU v ramci konkretnich projektu/misi SBOP (byt pod mandatem OSN). Vyuziti SVS by se tak mohlo stat nastrojem k prolomeni neochoty clenskych statu EU kooperovat v ramci bezpecnostni a vojenske spoluprace. SVS totiz jako zastupny akter, umoznujici explicitne nezapojit armady clenskych statu EU do konfliktu, by tak mohl podnitit jejich ochotu k hlubsimu zapojeni se do rozvoje SBOP (tzn. ve skutecnosti k plneni jejiho zamysleneho ucelu) a prispet k vytvoreni fungujiciho systemu bezodkladneho rozhodovani clenskych statu v oblasti vnejsi bezpecnosti. Doslo by tak k primemu zvyseni potencialu EU vystupovat v tolik pro ni potrebne roli “hard power” aktera mezinarodnich vztahu.

Francie ma zjevne pred sebou dlouhou a narocnou cestu v transformaci svych SVS. Je to vsak cesta nevyhnutelna, a cim drive se na ni vyda, tim lepe pro ni samotnou. Je treba systemove zahladit trhliny mezi formalnim pravnim stavem a problematickou realitou (78) a nasledne dynamicky prohloubit externalizacni spolupraci mezi armadou a FSVS, (79) jinak zustane situace SVS ve Francii nadale neprehledna a povede k jejich dalsimu zaostavani za konkurenci ve svete a francouzskemu statu budou pribyvat potize ve vztazich s nimi. Potencial zmeny v pristupu k FSVS ve francouzske spolecnosti zjevne existuje. Bude-li vyuzit, a to ku prospechu statu i soukromych spolecnosti, a zda v ramci takove systemove zmeny ” soukrome vojenske spolecnosti a la franqaise spatri v ne tak vzdalene budoucnosti svetlo sveta,” (80) uvidime mozna uz zanedlouho.

Received: 10 March 2013

Accepted: 12 April 2013

Published online: 15 June 2013

Available from www.defenceandstrategy.eu

doi: 10.3849/1802-7199.13.2013.01.019-030

(1) Mezi nejvyznamnejsi francouzske badatele a autory v oblasti privatizace bezpecnosti je mozno zaradit jmena jako Jean-Jacques Roche, Olivier Hubac, Jean-Didier Rosi, Philippe Chapleau.

(2) ROCHE, Jean-Jacques. Conclusion: La privatisation de la securite porte-t-elle atteinte aux pouvoirs regaliens de l’Etat?. In: ROCHE, Jean-Jacques (eds.). Des gardes suisses a Blackwater. Mercenaires et auxiliaires d’hier et d’aujourd’hui. Etude de l’Irsem [online]. 2010, roc. I, c. 2, s. 137. ISSN 2109-9936. [cit. 2012-09-08]. Dostupne z: http://www.defense.gouv.fr/content/download/153069/1551144/file/Etudes%20n%C2%B02%20Vol1 JJ-Roche final.pdf

(3) Viz DUMOULIN, Andre. Le concept de ‘zero-mort’. In: HUBAC, Olivier (eds.). Mercenaires et polices privees. La privatisation de la violence armee. Paris: Universalis, 2005, 192 s. ISBN 2-85229-790-6, s. 111 a nasl.

(4) HUBAC, Olivier. L’essor du mercenariat entrepreneurial. In: HUBAC, Olivier (eds.). Mercenaires et polices privees. La privatisation de la violence armee. Paris: Universalis, 2005, 192 s. ISBN 2-85229-790-6, s. 24, 27

(5) BELOMO ESSONO, Pelagie Chantal. L’ordre et la securite publics dans la construction de l’Etat au Cameroun [online]. Bordeaux, 2007. Dizertacni prace, s. 401. Ecole doctorale de Science Politique de Bordeaux, Centre d’Etudes d’Afrique Noire. Vedouci dizertacni prace Andy Smith. [cit. 2012-09-08]. Dostupne z: http://hal. archives- ouvertes.fr/docs/00/30/64/19/PDF/these Belomo3.pdf

(6) Napr. ROSI, Jean-Didier. Societes militaires et de securite privee: les mercenaires des temps modernes? Les Cahiers du RMES [online]. 2007-2008, roc. IV, c. 2, s. 113-114. ISSN neuvedeno. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: http://www.rmes.be/CDR%208/CDR8 Rosi.pdf

(7) Pro potreby tohoto clanku toto deleni nebudeme vyuzivat a budeme mit vzdy na mysli SVS celkove jako takove.

(8) CHAPLEAU, Philippe. De Bob Denard aux societes militaires privees a la franjaise, Cultures & Conflits [online]. 2003, roc. neuveden, c. 52, s. 50 a nasl. ISSN 1777-5345. [cit. 2012-09-08]. Dostupne z: http: // conflits.revues.org/pdf/977

(9) GIGN Connection tvorena byvalymi cetniky, prislusniky tajnych sluzeb, Groupe Barril Securite, PHL Consultants, Atlantic Intelligence; klienti: Total, Sodexho, Bouygues, Danone, Axa.

(10) Mozna provazanost Departement Protection Securite, bezpecnostni struktury Front National, se soukromymi slozkami a sitemi zoldaku; dale ACDS, Ambassy, Begue Consultants, Eric Sa, Groupe Onze International devenu ILS, Normandy, OGS, SPGM.

(11) Osobni ochrana–Groupe Barril, vycvik–SAS, rizeni rizika–PHL, ekonomicke poradenstvi–Atlantic Intelligence, ostraha mist–SIA, Societe internationale d’assistance, odminovani–Pretory Technologie; klienti: Elf, Bouygues, Total; nasazeni Afrika, Asie, Bosna a Hercegovina.

(12) K moderni historii pusobeni FSVS zvlaste CHAPLEAU, Philippe. Le mercenariat francophone des annees 1960-1990 et l’echec de son evolution en societes militaires privees. Le cas de Bob Denard. In: ROMER, Jean-Christophe; HENNINGER, Laurent. Armees privees, armees d’etat. Mercenaires et auxiliaires d’hier et d’aujourd’hui. Etude de l’Irsem [online]. 2010, roc. I, c. 2, s. 243-253. ISSN 2109-9936. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: http://www.defense.gouv.fr/content/download/153070/1551153/file/Etudes%20n%C2%B02%20Vol2 Romer-Henningerfinal xtrct .pdf; dale napr. CHAPLEAU, ref. 8, s. 49 a nasl. a BURES, Oldrich, NEDVEDICKA, Vendula. Soukrome vojenske spolecnosti. Staronovi akteri mezinarodni bezpecnosti. Plzen: Ales Cenek, 2011, 248 s. ISBN 978-80-7380-350-6, s. 49-50

(13) Nejvetsi anglosaske SVS disponuji lidskymi kapacitami az v radu statisicu, ty francouzske se pohybuji v radu ne vice nez stovek (POISBEAU. Les societes militaires privees: Forces suppletives a laisser dans la seule main d’Adam Smith? [online]. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: http://defense.ac-montpellier.fr/pdf/cercle/POISBEAU CBA C6 article Tribune v4.pdf)

(14) V soucasnosti “zadna francouzska spolecnost nema dostatecne rozpeti” (sve nabidky sluzeb–pozn. aut.) (ROUSSEAU, Thierry, LE RAY, Bruno, PACOREL, Patrick. Les nouveaux mercenaires en France: La fin des tabous. Annuaire frangais de relations internationales [online]. 2008, roc. IX, c. neuvedeno, s. 276. ISSN 13771280. [cit. 2012-08-26]. Dostupne z: http://www.afri-ct.org/IMG/pdf/16 Rousseau Ray Pacorel Priv.pdf), a neni proto schopna konkurovat na poli operacniho (bojoveho) nasazeni anglosaskym SVS (JACQUIN, Helene. L’emploi des societes militaires privees en Afghanistan et en Irak. Les Cahiers de la recherche doctrinale [online]. 2010, s. 43. [cit. 2012-09-02]. Dostupne z: http://www.cdef.terre.defense.gouv.fr/publications/cahiers drex/cahier recherche/SMP.pdf)

(15) Taktez obrat francouzskych a anglosaskych SVS je nesrovnatelny. U nejsilnejsich z tech prvne jmenovanych se pohybuje v radu desitek milionu eur za rok, naopak u pozdeji jmenovanych cini az jednu miliardu (JACQUIN, ref. 14, s. 44).

(16) I v objemu vladnich zakazek pro SVS je znacny rozdil. Jestlize francouzske ministerstvo obrany v roce 2008 vydalo na nakup externalizovanych sluzeb 4 % sveho rocniho rozpoctu (1, 695 mld. eur), to britske 25 % (9 mld. liber) (COUR DES COMPTES. Communication a la commission des finances, de l’economie generale et du controle budgetaire de l’assemblee nationale. Ccomptes.fr [online]. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: www.ccomptes.fr/content/download/1588/15765/version/5/file/58 2 59265 externalisation ministere defense.pdf

(17) ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 263 a JACQUIN, ref. 14, s. 41

(18) Soubor identitnich a mentalnich obrazu Francie tak, jak jsou interpretativne v podobe respektovani tradic vnimany a respektovany francouzskymi obcany (francouzskym lidem).

(19) Neologismus vytvoreny v roce 1955 Felixem Houphouetem-Boignym (prezident Pobrezi slonoviny od roku 1960 do roku 1993). Vyraz oznacuje francouzsko-africky prostor po nabyti nezavislosti byvalych francouzskych kolonii. Od sedmdesatych letech minuleho stoleti postupne nabyva pejorativniho vyznamu a kvalifikuje tak neokolonialni pristup Francie, ktera hodlala ucinit ze subsaharske Afriky svuj “soukromy revir”. Tento pristup se zaklada jak na personalnich vztazich, tak politickych, ekonomickych i vojenskch mechanismech, ktere propojuji Francii s jejimi byvalymi koloniemi.

(20) Vyjimkou muze byt napr. pusobeni FSVS v Iraku (pomocne sluzby pro anglosaske SVS) nebo behem libyjskeho povstani.

(21) Afrika se stala s ukoncenim studene valky, kdy fungovala jako misto proxy conflicts, geopoliticky uprazdnenou oblasti. Je paradoxem, ze prostor s rostouci dynamikou vyplnuji nestatni akteri, a naopak vliv tech statnich (snad s vyjimkou Ciny) dlouhodobe klesa (prikladem budiz neschopnost statu resit krizi v Azawadu).

(22) Srovnej HUBAC, ref. 4, s. 22-23, 30-31

(23) MAMPAEY, Luc, MEKDOUR, Mehdi. La guerre en sous-traitance: L’urgence d’un cadre regulateur pour les societes militaires et de securite privees. Groupe de recherche et dinformation sur la paix et la securite [online]. 2010, s. 22. [cit. 2012-08-26]. Dostupne z: http://www.grip.org/sites/grip.org/files/RAPPORTS/2010/2010-2.pdf a blize AUZOU, M. Stanislas. Vers des societes militaires privees a la franjaise? [online]. Toulouse, 2008. Diplomova prace, s. 44-18. Institut d’etudes politiques de Toulouse. Vedouci dizertacni prace Michel-Louis Martin. [cit. 2012-09-09]. Dostupne z: http://www.sciencespo-toulouse.fr/servlet/com.univ.collaboratif.utils.LectureFichiergw?ID FICHIER=3833

(24) To v praxi znamena, ze FSVS se mohou legalne podilet na aktivitach, ktere se netykaji jejich primeho zapojeni na bojisti (AUZOU, ref. 22, s. 41). Srovnej LE SERVICE PUBLIC DE LA DIFFUSION DU DROIT. Loi no. 2003-340 du 14 avril 2003 relative a la repression de l’activite de mercenaire. Legifrance.gouv.fr [online]. [cit. 2012-08-26]. Dostupne z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000000602805&dateTexte=&categorieLien=i d

(25) AUZOU, ref. 22, s. 47

(26) JACQUIN, ref. 14, s. 11-12. Srovnej ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 276 a JACQUIN, ref. 14, s. 41-42

(27) Nalezneme pouze jeji odbornou definici, nikoli pravni: SVS je “soukroma civilni instituce zapojena do ramce vojenskych operaci dodavanim vojenske pomoci, poradenstvi a podpory a nabizejici sluzby tradicne zajistovane narodnimi ozbrojenymi silami” (FRANCE DIPLOMATIE. Defense et securite nationale. Le livre blanc. Diplomatie.gouv.fr [online]. s. 22. [cit. 2012-09-02]. Dostupne z: http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/IMG/pdf/0000.pdf).

(28) S tim koresponduje i skutecnost, jak samy sebe FSVS nazyvaji. Dominuje oznaceni soukroma bezpecnostni spolecnost, explicitni oznaceni soukroma vojenska spolecnost uziva pouze spolecnost Secopex.

(29) Srovnej ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 267

(30) Citovano dle ABEN, Jacques. La production de defense militaire entre regie et delegation. In: ROMER, Jean- Christophe; HENNINGER, Laurent. Armees privees, armees d’etat. Mercenaires et auxiliaires d’hier et d’aujourd’hui. Etude de l’Irsem [online]. 2010, roc. I, c. 2, s. 368. ISSN 2109-9936. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: http://www.defense.gouv.fr/content/download/153070/1551153/file/Etudes%20n%C2%B02%20Vol2 Romer-Henningerfinal xtrct .pdf

(31) ABEN, ref. 29, s. 369

(32) JACQUIN, ref. 14, s. 43

(33) ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 275, srovnej AUZOU, ref. 22, s. 28

(34) Blize MAMPAEY, MEKDOUR, ref. 22, s. 15 a ASSEMBLEE NATIONALE. No. 3591–Rapport d’information de M. Marc Francina depose en application de l’article 145 du Reglement, par la commission de la defense nationale et des forces armees sur les perspectives d’externalisation pour le ministere de la defense. Assemblee-national.fr [online]. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: http://www.assemblee-nationale.fr/12/rap-info/i3591 .asp

(35) JACQUIN, ref. 14, s. 30. Tuto sluzbu pro francouzsky stat zajistuje FSVS Defense Conseil Internationale (DCI).

(36) Nicmene dochazi take k vyuzivani FSVS francouzskymi NGO, TNC (blize MAMPAEY, MEKDOUR, ref. 22, s. 15) a diplomatickymi a fyzickymi osobami (AUZOU, ref. 22, s. 21). Take plati, ze Francie by akceptovala nasazeni FSVS “v ramci stabilizacni faze (konfliktu–pozn. autora), jakmile by narodni ozbrojene sily (zemi zainteresovanych v konfliktu–pozn. autora) opustily bojiste” (AUZOU, ref. 22, s. 35).

(37) OZDEN, Melik. Mercenaires, mercenariat et droits humains. Cahier critique [online], 2010, roc. neuveden, c. 8, s. 4. ISSN neuvedeno. [cit. 2012-09-01]. Dostupne z: http://www.cetim.ch/fr/documents/cahier 8a.pdf

(38) MAKARIUSOVA, Radana, LUDVIK, Zdenek. Pusobeni soukromych akteru. Pripadova studie libyjskeho povstani 2011. In: BURES, Oldrich (eds.). Privatizace bezpecnosti: Ceske a zahranicni zkusenosti. Praha: Grada, monografie v priprave k vydani podzim 2013.

(39) Blize AUZOU, ref. 22, s. 35

(40) CHAPLEAU, ref. 8, s. 53

(41) ROSI, ref. 6, s. 126

(42) CHAPLEAU, ref. 8, s. 49

(43) JACQUIN, ref. 14, s. 33

(44) ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 273

(45) Pro uplnost je treba nicmene zminit i dve FSVS, ktere ambice v bojovem nasazeni maji, trebaze je explicitne nedeklaruji. Jedna se o spolecnosti Earthwind Holding Corporation a Secopex (blize CHAPLEAU, ref. 8, s. 55-56).

(46) CHAPLEAU, ref. 8, s. 54-55, AUZOU, ref. 22, s. 63-66, JACQUIN, ref. 14, s. 44

(47) Atlantic Intelligence s partnerstvim se skupinou Stirling, Geos, Group 4 Falck s filialkou SGO, Alliance Prestige s filialkou AEPR, lucemburska Defense Control, Securite sans Frontieres (filialka Mobility Saint-Honore, ktera je sama filialkou skupiny Assurances et Conseils Saint-Honore), ERIC SA.

(48) Geos, i2f (skupina Assurances et Conseils Saint-Honore), Circe, Salamandre, SAS, Atlantic Intelligence, BD Consultants, C4iFR, AB Associate.

(49) Atlantic Intelligence, Geos (Geos crise 24), Securite sans Frontieres, Defense Control. (Do teto skupiny by bylo mozne take zaradit spolecnost RISK&CO–pozn. autora).

(50) Geos, SSF, CITS (filialka Alliance Prestige), Barril Securite, SAS, Spolecnost Roberta Montoyai.

(51) Alliance Prestige, SNGTS, francouzsko-spanelska International Instruction Corps, Geomines, Hamap (Halte aux mines antipersonnels), Compagnie franjaise de deminage.

(52) JACQUIN, ref. 14, s. 70

(53) JACQUIN, ref. 14, s. 70, srovnej AUZOU, ref. 22, s. 56

(54) Tj. po zapocitani obratu jejich stalych pobocek ve svete, coz je dano charakterem cinnosti teto spolecnosti (tedy poskytovat servis zahranicnim klientum). Obrat v samotne Francii nepresahuje vyse udavany rad, ktereho FSVS dosahuji.

(55) AUZOU, ref. 22, s. 56

(56) JACQUIN, ref. 14, s. 44, AUZOU, ref. 22, s. 57-58

(57) Udaj o vysi rocniho obchodniho obratu spolecnosti nebyl k dispozici.

(58) JACQUIN, ref. 14, s. 52. Slo zvlaste o doprovod konvoju a ochranu lokalit.

(59) AUZOU, ref. 22, s. 61-62

(60) JACQUIN, ref. 14, s. 44

(61) Spolecnost vykazuje znacnou volatilitu obratu; take v tomto pripade, pokud obrat atakuje rad stamilionu, se jedna o zisky dosahovane mimo Francii.

(62) Ta byla zalozena v roce 2007.

(63) AUZOU, ref. 22, s. 59-60

(64) CHAPLEAU, ref. 12, s. 245-247, AUZOU, ref. 22, s. 54

(65) Napr. ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 276, AUZOU, ref. 22, s. 35, JACQUIN, ref. 14, s. 79

(66) Citovano dle AUZOU, ref. 22, s. 37

(67) Citovano dle ABEN, ref. 29, s. 371

(68) ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 273, 277-279, srovnej AUZOU, ref. 22, s. 73-75

(69) Jako tomu bylo pri pusobeni anglosaskych SVS v Iraku.

(70) INFOGUERRE. Mercenaires et polices privees: La privatisation de la violence armee. Infoguerre.fr [online]. [cit. 2012-09-08]. Dostupne z: http://www.infoguerre.fr/interviews/mercenaires-et-polices-privees-la-privatisation-de-la- violence-armee

(71) Coz je dano setrvalym poklesem poctu armadnich rezervistu (blize AUZOU, ref. 22, s. 1 -2).

(72) CHAPLEAU, ref. 8, s. 65. Zakon ze 14. dubna 2003 “zakazuje francouzske spolecnosti primou ucast v bojove operaci. To by mohlo zpusobit problem, pokud by se urcite spolecnosti rozhodly ucastnit se operaci na udrzeni miru” (AUZOU, ref. 22, s. 42).

(73) A v podobe prvnich etickych kodexu, ktere se objevily na internetovych strankach FSVS, se uz o to zjevne zacaly snazit. Naopak vytvoreni souhrnu standardu kvality zatim neni nikterak na ceste.

(74) AUZOU, ref. 22, s. 20, 23

(75) AUZOU, ref. 22, s. 49

(76) Srovnej AUZOU, ref. 22, s. 73

(77) Ta je v prve rade zpusobena neochotou clenskych statu EU vzdavat se sve suverenity v oblasti bezpecnosti.

(78) Viz JACQUIN, ref. 14, s. 79

(79) Viz ROUSSEAU, LE RAY, PACOREL, ref. 14, s. 279

(80) AUZOU, ref. 22, s. 16

Ludvik, Zdenek

Source Citation   (MLA 7th Edition)

Ludvik, Zdenek. “The role of French private military companies in the security privatization sector: specific features of the French approach and a comparison with Anglo-Saxon private military companies/ Role francouzskych soukromych vojenskych spolecnosti v sektoru privatizace bezpecnosti: specificke znaky francouzskeho pristupu a srovnani s anglosaskymi soukromymi vojenskymi spolecnostmi.” Obrana a Strategie/Defence & Strategy 2013.1 (2013): 19+. Academic OneFile. Web. 28 Apr. 2015.

URL
http://go.galegroup.com/ps/i.do?id=GALE%7CA352490215&v=2.1&u=wash92852&it=r&p=AONE&sw=w&asid=b932b86f9dc986e8f6290de254242b34

 

This entry was posted in Academic, France and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply